ROZHOVOR PRO ČASOPIS REGENERACE - 2. část

 

4) Jaká je Vaše koncepce výuky jógy?

 

Nabízí se odpověď moje koncepce jógy je taková a taková... Ale „moje“ není žádné.

V józe existují koncepty, kterým je třeba rozumět. Nacházejí se v hloubce jógové filozofie. Ale pouhé studium této filozofie nestačí. Je nutností od filozofie přejít k praxi a návody pro praxi najdeme ve filozofii. Jejich vyjádření se ukrývá mezi řádky. Z tohoto důvodu je dobré mít učitele, průvodce, který nás vede právě k tomu, co leží mezi těmi řádky. Jinými slovy je vhodné od studia, intelektuální aktivity, přejít k praxi, k pozorování, ke sledování, k vnímání a potom k rozlišování. K rozlišování toho, co se děje teď, nyní, tedy přítomný okamžik. Co se děje a kde se to děje, rozlišit vnitřní od vnějšího, podstatné od nepodstatného, Já od ne já. Za pomocí konceptů jógy se dobrat poznání sebe - sebepoznání. Kdo jsem? Odkud pocházím? Proč tu jsem? Na tyto otázky nehledat odpověď přemýšlením, ale umožnit odpovědi, aby přišla sama. Pocítit jí.

Je tedy otázka, jak toho docílit? Jak se to stane, že přijde odpověď? Právě k tomu navádí učitel. Provází hledajícího a vede ho k samostatnosti a k plné odpovědnosti vůči sobě samému. Vede ho k pravdivosti a opravdovosti. S tím přichází další aspekty jako je láska, pokora, úcta, vnitřní síla, která podporuje touhu po poznání a dosažení Poznání a Štěstí. Takto jsem byla a pořád jsem vedena i já.

Nejen tato skutečnost, ale i impulz od mého učitele pana Bholeho a odkaz pana Skarnitzla byly podnětem pro založení spolku Sádhak (www.sadhak.cz). Hlavním záměrem spolku je vzdělávací program jógové školy založený na konceptech jógy, které se opírají o zkušenosti z vnitřní praxe a vlastních prožitků. Tato jógová škola již obdržela akreditaci Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy.

 

5) Jak vypadá Vaše hodina jógy a jaké sleduje cíle?

 

Hodinu jógy považuji již nějakou dobu spíše za setkání než za lekci v pravém slova smyslu. Setkání lidí, kteří mají stejný zájem. Zájem být se sebou, hledat způsoby, jak se tohoto bytí v sobě dobrat. Jak si pomoci při nepohodlí, které se objevuje ve fyzickém těle. Kde jinde by se mělo objevovat? Vše se promítá v těle - v podobě napětí, bolestí a utrpení, ať už v rovině fyzické, psychické či duševní.

Z těchto důvodů se proto na začátku každého setkání snažím, aby si každý uvědomil sebe a to, jak se cítí. Aby lidé na základě smyslového vnímání tyto pocity vyjádřili a sdělili je. V praxi to znamená obrátit se k fyzickému tělu, uvědomit si tělesné pocity a s čím se jako takové pojí. Ptát se, s čím může mít souvislost nepohodlí. S fyzickou aktivitou? S psychickou zátěží? S duševním rozpoložením? Na základě těchto sdělení se za pomoci jemných tělesných poloh snažíme společně uvolnit ta místa, kde se projevuje napětí či bolest. Učíme se obrátit pozornost k dechu a vnímat jej prožitkově. Dnes každý ví, že dýcháme, každý ví, jak to má vypadat, ale cítíme samotný dech? Dokážeme jej vnímat v jeho jemnosti? Také se učíme rozpoznávat tendence mysli, vnímat proud myšlenek, které přichází a odchází.

Záměrem setkání je docílit uvolnění těla a zklidnit mysl, dojít k vnitřnímu ztišení, které je v současné společnosti tolik důležité. Setkání jsou krátkým zastavením se v jinak uspěchané době.

 

6) Jak konkrétně může jóga přispět k osobnímu rozvoji a spokojenosti?

 

Celou pouť našeho života vykonáváme s vědomím směřování za něčím. Od narození se stále posunujeme kupředu. Hledáme něco. Rosteme někam. Spěcháme, chvátáme. My všichni vlastně hledáme ono „Něco“. Vystudujeme vysněnou školu, získáme finančně výhodnou práci, koupíme si vlastní byt, založíme rodinu a tím možná zúročíme své mnohaleté úsilí. Nastává čas ohlédnout se zpět. Poté by měla nadejít doba zklidnění a užívání toho, co jsme dokázali. Pocit naplnění se však nedostavil. A vypadá to, že se ani nedostaví. Čím to?

Podobnými pocity trpí drtivá většina populace. Proč? Protože onen pocit spokojenosti, tak jemný a tak těžko zachytitelný, hledáme všude možně, jen ne u sebe. Hledáme jej tam, kde jej nalézt nemůžeme – venku. Místo toho, abychom se obrátili k sobě tedy dovnitř. Jedno moudré přísloví praví, že to, jak se cítíme, je v konečném důsledku výsledek našeho rozhodnutí, se tak cítit. A právě ono rozhodnutí, být klidný a spokojený, musí vzejít z nás samotných, z našeho středu, z místa, které činí nás námi.

Jóga nedělá nic jiného, než že nás učí být se sebou. Učí nás zastavení se a setrvání v klidu a harmonii s naším dechem. Učí nás jednoduše být. Záleží na osobním postoji konkrétního jedince k józe a pochopení sebe. Otevřít oči a nahlédnout do vlastního nitra nemusí být vždy příjemné. K vnitřnímu zklidnění, k rozvoji vědomí a poznání, je to však nezbytné.

Naučíme-li se otevřeně a s jemností přistupovat sami k sobě, nebudeme mít problém ani se svým okolím. Tím prohloubíme zakořenění základních etických principů ve společnosti. Uvědomění si své pravé podstaty a její přijetí přináší pocity uvolnění a svobody. Náhle shledáme, že věci, které máme rádi, činíme stále stejně, a přesto nám přinášejí onen dříve nedosažitelný pocit spokojenosti. Ten totiž vychází zevnitř – jakmile rozsvítíme vnitřní světlo, přirozeně se dostaví i pocit naplnění. A právě to by mělo být smyslem lidského života, lidského štěstí – nalezení a uvědomění si svého vnitřního světla, které vše spojuje, a jeho setrvalé udržování. Jóga nám tak pomáhá nacházet onen smysl, který nám dnes tak často uniká.

 

7) Jaké jsou podle Vás předpoklady lidského štěstí?

 

Tato otázka je již zodpovězena v předchozích řádcích. Lidské štěstí musí každý sám pro sebe najít v sobě. Musí po něm toužit a již sama tato touha je cestou, sama tato touha může dovést ke štěstí.

Základním předpokladem lidského štěstí je orientace pozornosti od vnějšího světa ke světu niternému, od poznávání vnějšího světa k poznávání sebe, od extroverze k introverzi. Pak, pokud se podaří dostatečně zjemnit rozlišování, ztišit mysl, zjemnit a zostřit pozornost, je možné najít opravdové štěstí.

 

Míša Svatošová